Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Já jsem Bella! Ty musíš být upír?! 3.ČÁST

Kreslený Edward, Bella a Jacob


Já jsem Bella! Ty musíš být upír?! 3.ČÁSTTAK TADY 3.díleček... řekla bych docela podstatný. Týká se to víceméně Belly. No však uvidíte. Je to kratší díl. Ale doufám, že se bude líbit. A abych nezapomněla, moc děkuji za komentíky.:-*...

3.ČÁST

BELLA:

Prázdniny uběhly jako nic. Bohužel zase škola, alespoň uvidím ty nové. Chacha. Z postele jsem vylezla rychle a provedla ranní očistu. Make-up, natočila vlasy, ať mám nějaký objem a spěchala se obléct a do „školičky“.

Naši opět nebyli doma jako každé ráno. Nalila jsem do sebe kafe a šla jsem rychle, už jsem měla zpoždění. Dorazila jsem ke škole. Na parkovišti byli dvě nové auta asi od těch nových. Přirozeně. Bylo to nějaké stříbrné Volvo a asi Jeep předpokládám. Všichni byli zvědaví i já to nepopírám. Ale nenaháněla jsem je po škole a nehledala. Jako někteří jo, vážně jsem se za ně styděla. Jak teď asi musíme vypadat? Ti co už je viděli, byli v naprosté euforii a nemluvili o ničem jiném a to už mě přestávalo bavit. Rozhodla jsem se tím nezabývat, dokud je sama neuvidím.

Blížila jsem se k učebně italštiny, vešla jsem, a nic:D. Nikdo na mém místě neseděl, takže asi s nikým se zázračných Cullenů sedět nebudu. Nevadí – no jo vlastně vadí, byli má jediná naděje, že s někým budu moct sedět. Popřípadě mluvit. A ono nic. Když už byla minuta před zvoněním, vešla do dveří nějaká malá, dost dobře oblečená dívka s krátkými vlasy. Mířila si to přímo ke mně. Nečekaně. Ježiši to je ta z toho obchodu co mi odtáhla toho boha přímo před očima. Jak to, že mi to hned nedošlo??

„Ahoooj“ řekla, jako kdybychom už se znali od narození a usmála se.

„Ahoooj“ řekla jsem váhavě. A pokračovala jsem.

„Ty jsi ta z toho…“ Nenechala mě to doříct. „Jo prostě Alice“

„Bella“… „Já vím“ Ví? Jak to ví? Uviděla můj výraz a vysvětlila mi to jedním slovem.

„Edward“ Takže on je tu asi s ní.

„ On je tu taky?“ zeptala jsem se.

„ Joo“ usmála se.

Zbytek hodiny už jsme se nebavily, ale já stejně měla dobrý pocit, že je taková- jaká je. Myslím tím přátelská a cítím se s ní bezpečně? Jo asi jo. Začala jsem ji pozorovat. Je krásná, je jiná… Není člověk, křičelo na mě něco. Asi jsem moc četla ale něco tak dokonalého nemůže existovat. Má zvláštní oči v životě jsem takové neviděla. Jsou zlaté až karamelové. Kůži měla křídově bílou a jemnou na pohled měla jsem nutkání si šáhnout. Nevím, co to do mě vjelo, ale už jsem měla i vymyšlený plán jak na ní šáhnu. Než jsem ho stihla uskutečnit, napnula se, rychle se na mě koukla a oblékla si mikinu. Teď, jsem se cítila fakt trapně, přišlo mi, jako by věděla, co chci udělat. A tak jsem to zkusila ještě jednou vymyslela jsem nový plán, jak šáhnu na její prsty. Než jsem to stihla udělat, bylo to asi 5 sekund před mým plánovaným „útokem“ se znova napnula a shrnula si mikinu na prsty a zabalila je tam. Otočila se na mě a řekla: „Nepřipadá ti, že je tu zima“ Musela jsem se v duchu usmát a jen jsem kývla. Ona ví, co já se chystám udělat. Nezajímalo mě jak. Teď jsem se náramně bavila. Zkusila jsem to tedy naposled. Přece se říká: „ do třetice všeho dobrého a zlého“….

Tak teď jsem se zaměřila na další nezahalenou část jejího těla. Nejsem blázen? Jsem a bavím se. Než jsem stihla říct: „ Jé ty máš ale pěkné náušnice“ a šáhnout na ně (samozřejmě jen zkontrolovat materiál). A přitom nenápadně šáhnout na její ucho, zase se napjala ale úplně nepatrně. Připadalo mi jako by se to snažila skrýt. No a pak zazvonilo a ona šla rychle ke dveřím.

Z toho vyplývá, že musí vědět, co se právě chystám udělat. Jakoby měla nějakou vizi, jakoby viděla budoucnost?? Můj mozek sám zpracoval řešení. Ani jsem moc neuvažovala, bylo to jako by mi to někdo napsal na papírek a mi stačilo to přečíst-směšně jednoduché. A pokud se nemýlím tak jí asi z nějakého důvodu musí vadit, že na ní chci šáhnout. To jsem jí tak slizká nebo má nějaké tajemství? To, že jsem jí slizká, jsem zamítla, takže tajemství. Ale jaké??? Hm…Tahle holka ve mně probudila nečekanou inteligenci nebo jsem vážně psychicky nemocná?? Jako bych dostala novou sílu? Schopnost? Cítila jsem se opravdu perfektně. Začala jsem uvažovat jinak, vše šlo tak snadně.

Když jsem přicházela k učebně matiky tak jsem potkala další dva z nich. Byli taky tak krásní a bledí ale o tohle mi nešlo, chtěla jsem přijít na jejich schopnosti. Když jejich sestra vidí budoucnost, oni přece nemůžou být bez ničeho, napadlo mě. A tak jsem se začala soustředit na toho mohutného (tuším Emmetta). Hm… Bylo to snadnější než u Alice. A mohlo mě to napadnout hned. Zase jsem to viděla jako napsané na papírku je to SÍLA. Nečekaně. Ani jsem se nemusela tak soustředit, stačilo se pořádně kouknout. A co ta blonďatá kráska. Soustředila jsem se a déle a pořád. A potom z toho vyšla extrémní krása. Taky nečekané. Ušklíbnu se. Asi je taková jenom Alice. Uvidím, až budu experimentovat s dalšími…

Byla jsem už skoro u té učebny, když jsem uviděla Edwarda. Nesl se jako bůh a holky kolem něj vzdychaly. Tak jsem se začala soustředit na něj. Ty brďo!!! No teda… To ale?? Ne, přece…?? No to je trapas. Tak on čte myšlenky?! Tak mi někdo konečně vysvětlete- co jsou zač. Zakázala jsem si před ním myslet a najednou jsem měla v hlavě prázdno-nemyslela jsem. Co se to semnou děje? Nemohla jsem ani myslet na to, že nemůžu myslet. Ale zároveň jsem myslela na to, o čem před ním budu uvažovat. Měla jsem v hlavě teď už nebezpečné prázdno. Ale soustředila jsem se na jediné nemyslet. A teď mě něco napadlo, pohraju si s ním stejně jako s Alicí. Budu myslet na něco hrozného ale na co?

Edward:

Blížil jsem se k učebně matematiky a probíral myšlenky lidí. Každý myslel na nás samozřejmě. Rozhodl jsem se toho nechat, po necelém dni nemohly vzniknout žádné podezření o tom, že nejsme lidé.

Potom jsem ucítil jako by se mi někdo hrabal v hlavě. Bylo to dost nepříjemné, ale hned to přestalo. Rozhlížel jsem se po potenciálním prohledávači hlav a nikdo mě nenapadl. Prohledával jsem myšlenky lidí a nic podstatného, nic co by dokazovalo, že se mi někdo momentálně hrabal v hlavě. A pak jsem ji ucítil. Hm… Ta vůně… už jsem si ji dokázal užívat. Nemusel jsem ji hned zabít, ale v krku mě pálilo teda pořádně. Bella. Vyšla z nějaké uličky, byla krásná. Snažil jsem se číst její myšlenky. NEŠLO TO!! Pane bože!! Co se to semnou děje.

Mezitím už dávno vešla do třídy. A já ji po chvíli následoval. Jediné prázdné místo. Neuhodnete vedle koho. Bella!! O.K. Nedýchám. Vydal jsem se do třídy a usmál se na svou sousedku. Ona se taky usmála a poklepala na místo vedle sebe. To mě pobavilo. Jako bych měl jinou možnost.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Já jsem Bella! Ty musíš být upír?! 3.ČÁST:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!